Stát žaluje stát. Spor o Heřmanickou haldu rozeštval dvě ministerstva Babišovy vlády

Stát žaluje stát. Normální věc v Česku, řeknete si. Jenže když se to děje uvnitř jedné vlády a jde o projekt, který má podle plánů zásadně změnit podobu severních Čech, začne být zvědavý i ten, kdo se energetikou zabývá jen tehdy, když mu přijde faktura. Heřmanická halda. Photovoltaika na popilu. A dvě ministerstva, která se kvůli ní tahají u soudu. Připomíná to spíš rodinný spor o pozemek po babičce než premiérovu vládu. Pojďme si to rozebrat.

O co vůbec jde: halda, uhlí a slunce

Heřmanická halda leží u Mostu. Je to miliony tun vytěžené hlušiny, pozůstatek hnědouhelné éry, která sever Čech formovala posledních sto padesát let. A právě na takových lokalitách se v posledních letech rodí jedna z největších photovoltaických milionových dolarů — pardon — megawattových senzací. Projekt photovoltaické elektrárny na Heřmanické haldě se uvádí v řádu stovek megawattů, s ambicí se stát jedním z největších solárních projektů v zemi.

Logika je jasná. Halda je prakticky nevyužitelná pro zemědělství, je blízko existující infrastruktury, a pokud ji pokryjete panely, proměníte jizvu po těžbě v zdroj elektřiny. Klasický win-win, jak říkají lidé, kteří tyto projekty prezentují na konferencích.

Jenže. Pozemky vlastní nebo o ně usilují různé státní a polostátní entity, včetně Palivového kombinátu Ústí (PKÚ) a státu zastupovaného ministerstvy. A tady se kolona láme. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) tehdy v čele s Karel Havlíčkem vycouvalo z podílu na projektu — a následně se dostalo do sporu s ministerstvem životního prostředí (MŽP) a státními subjekty o podíly, náhrady a smlouvy. Výsledkem je situace, kdy jeden stát žaluje druhý stát a soudy rozhodují o tom, kdo ponese miliardové riziko.

Konflikt dvou ministerstev: konkurence vizí, ne kompetencí

Zvláštní na celém sporu je, že nejde o klasický kompetenční konflikt. Oba resorty — MPO i MŽP — vládla v Babišově vládě hnutí ANO. Šlo tedy o hádku uvnitř jednoho týmu, což ji činí ještě absurdnější.

MPO s Havlíčkem u kormidla prosazovalo velké průmyslové projekty a rychlou výstavbu. MŽP pod Richardem Brabcem mělo na starostidotenvní limity a povolování. Když se Heřmanická halda začala rýsovat jako konkrétní projekt, resorty se rozešly v názoru na to, kdo má jaký podíl, kdo garantuje vstupy a kdo ponese odpovědnost za vypořádání starých ekologických zátěží. Zkrátka klasika: o zisky se přou všichni, o likvidaci haldy a rekultivaci už moc ne.

Soudní spor mezi státními subjekty pak začal žít vlastním životem. Právníci na obou stranách si přijdou na své — jako vždy — a projekt se zpomalil o roky. Mezitím se mění dotace, mění se cenotvorné podmínky na trhu s elektřinou a investorům se kalkulace posouvají pod rukama. Detaily k trhu a cenám elektřiny sledujte na spotových cenách denního trhu od SmartEnergyShare.

Chcete ušetřit na energiích?

Zjistěte, kolik můžete ušetřit sdílením elektřiny z FVE nebo optimalizací bateriového úložiště.

Spočítat úsporu →

Kontext: proč jsou projekty na haldách tak důležité

Tady je ta zásadní věc, kterou mediální popis soudní rovnice často vynechává. Heřmanická halda není kuriozita, ale testovací případ pro celou zemi. Česko má podle odhadů desetitisíce hektarů ploch zasažených těžbou — haldy, výsypky, lomy. Pokud se nepodaří zprovoznit jeden velký pilotní projekt na takové ploše, investoři budou váhat i u dalších.

A čas skutečně hraje roli. Cíle redukce emisí, povinnosti plynoucí z evropské legislativy a tlak na odstavení uhelných bloků vytvářejí obrovskou poptávku po nových zdrojích. Zatímco v Německu se na podobných brownfieldech staví už roky, u nás se roky soudíme. Podrobnosti k regulaci a legislativním procesům shrnuje Electric-Share.cz, který se problematice povolování věnuje systematicky.

Zároveň je potřeba říct, že velká fotovoltaika bez flexibility je jen půlka řešení. Kdo chce chápat, jak se velké zdroje propojují s obchodováním a vyrovnávacími službami, ať se podívá na obchodování flexibility a služby výkonnostní rovnováhy. Tam se totiž rozhoduje o tom, jestli bude takový projekt i ekonomicky dát dohromady.

Šéf plzeňského výrobce z PPF: „Míříme k vlakům bez strojvedoucích a továrnám v Asii"

Spor o haldu má i širší industriální rozměr, na který upozornil šéf plzeňského výrobce z impéria PPF. Jeho vzkaz byl nemilosrdný: evropský průmysl směřuje k plné automatizaci — vlaky bez strojvedoucích, továrny řízené z Asie — a pokud chce Evropa udržet výrobu, musí mít levnou a stabilní elektřinu. Jinak se výrobní linky prostě odstěhují tam, kde energie stojí třetinu.

A to se přímo dotýká projektu jako je Heřmanická halda. Nové průmyslové závody — ať už na baterie, čipy nebo elektromobily — potřebují predikovatelné dodávky. Fotovoltaika na brownfieldu v kombinaci s bateriovými úložišti je přesně ten typ zdroje, který průmyslovým investorům dává signál: tady máte energii, tady máte plochu. Když se ale kvůli soudním tahanicím projekt zpožďuje o pět let, signál je opačný.

Pro firmy, které dnes řeší, jak se k obnovitelným zdrojům a sdílení elektřiny dostat bez čekání na mega projekty, existují řešení pro firmy a sdílení elektřiny — tedy cesta, která nečeká na rozsudek.

Trump a nafta: třetí dějství téhož dramatu

A jako by toho nebylo málo, do hry vstupuje Atlantik. Trump zvažuje krok, který může Evropě výrazně zdražit naftu — typicky jde o cla či sankční tlaky na dodavatele, které by zatlačily na evropské rafinérie a ceny motorové nafty. Brusel se to snaží odradit, ale vliv má omezený.

Proč to zmiňovat v článku o haldě? Protože energie je jeden velký propojený systém. Zdraží-li nafta a ropné produkty, posílí se ekonomický argument pro elektrifikaci — a tedy i poptávka po velkých solárních projektech. Na druhou stranu rostoucí geopolitické napětí zvyšuje i cenu面板 — pardon, panelů, protože klíčové vstupní komodity pro výstavbu FVE procházejí globálními dodavatelskými řetězci, na které mají vliv právě americké celní politika a čínská výrobní kapacita.

Detailnější rozbor toho, jak globální trendy proměňují energetiku a co z toho plyne pro tuzemské projekty, najdete na SmartEnergyShare.info, který se věnuje smart gridům a umělé inteligenci v energetice.

Co z toho plyne: tři ponaučení

První ponaučení: pokud stát nedokáže zkoordinovat dva vlastní resorty u jednoho pozemku, nedivme se, že soukromým investorům trvá povolení velkého projektu roky. Heřmanická halda je symptom, nikoli výjimka.

Druhé ponaučení: brownfieldy jsou strategický zdroj, který Česko nevyužívá. Každý rok zpoždění znamená ztracené terrawatthodiny budoucí výroby a tlak na jiné, často horší lokality.

Třetí ponaučení: energetická bezpečnost se netvoří deklaracemi, ale konkrétními projekty — a těm nutí k rokům soudní spory, kde se tluče právník s právníkem za peníze daňových poplatníků.

Závěr: kdo zaplatí účet?

Nejpálčivější otázka nezní, kdo soudní spor vyhraje. Ta zní: kdo ho zaplatí. Protože ať prohraje resort kterýkoliv, peníze na obou stranách barikády jsou veřejné. Právníci se nalejtí, času uplyne, a konkurence — od Německa po Asii — mezitím postaví desítky projektů, které my stále řešíme na papíře.

Kontrolverzní předpověď na závěr: pokud se Heřmanická halda nestane vzorem, jak rychle uvést brownfield do provozu, ale vzorem, jak se stát soudí sám se sebou, odrazí to investory na dekádu. A pak si nebudeme stěžovat na vlaky bez strojvedoucích — budeme rádi, že vůbec jezdí.

Chcete energetiku, která na stát nečeká? Mrkněte na SmartEnergyShare.com a zjistěte, jak dnes začít sdílet elektřinu, sledovat spotové ceny nebo obchodovat flexibilitu. Nebo se podívejte na reference a projekty, kde už to někdo zvládl.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na:
Share-Electric.cz
Proč roste zájem o bateriová úložiště pro firmy a jak na ...
Vice o ohánějí se